Většinu plochy lesní správy zaujímají přírodní parky Česká Kanada a Homolka – Vojířov. Hlavně přes prázdniny je v této oblasti invaze turistů. Krajina bohatá na lesy a rybníky láká ke koupání a sběru borůvek a hub, které zde rostou ve značném množství. Po pádu železné opony kraj láká k poznávání ještě více – vždyť za ní bylo 15 % výměry lesní správy. V prostoru za železnou oponou můžete najít pozůstatky několika vesnic, které byly v padesátých letech po vyhnání obyvatel srovnány se zemí. Zůstaly jen ovocné stromy, občas část základů, jinak vše pohltil les. V posledních letech v příhraničí vznikla síť cyklostezek, navazující na podobnou v sousedním Rakousku. Kromě cyklostezek jsou zde vyznačeny i stezky pro jízdu na koni a v zimě upravovány tratě pro běžkaře.

U Maršova na hlavním evropském rozvodí Labe-Dunaj je Tříhrázný rybník, z něhož vytékají dva potůčky – jeden do Severního a druhý do Černého moře. Další podobná rarita je až u Nového Města na Moravě.

Jednou z dominant kraje je zřícenina hradu Landštejn. Hrad byl vybudován na počátku 13. století zřejmě moravskými Přemyslovci jako opěrný bod území na trojmezí Čech, Moravy a Rakouska. Svým pojetím dvou věží propojených palácem, představuje ojedinělý komplex svého druhu v Čechách a je jedním ze tří dochovaných románských hradů u nás a jednou z nejvýznamnějších románských památek ve střední Evropě. Horní část vyšší věže je upravena jako vyhlídková. Z ní se otevírá pohled na hluboké lesy České Kanady. Expozice představuje dějiny hradu, místní archeologické nálezy a středověké zbraně. V mohutných zdech hradu se kdysi zalíbilo německému básníkovi Friedrichu von Schillerovi, který do okolních lesů umístil děj svých Loupežníků. V době sezóny se zde konají Landštejnské slavnosti.

Nedaleko Landštejna je město Slavonice s památkou UNESCO – renesančními fasádami na náměstí. Za zhlédnutí stojí i slavonické podzemí, což je soustava středověkých chodeb, sloužících jako kanalizace a sklepy. To je ale jen pro lidi štíhlé a netrpící klaustrofobií. Jihovýchodně od Slavonic najdete „Trojmezí“ – styk tří historických zemí: Čech, Moravy a Rakouska. Ze Slavonic do Českého Rudolce vede „Graselova stezka“. Během cesty po ní můžete navštívit Graselovu sluj, technickou památku vodní pilu na Penikově a psí hřbitov, kde byli pohřbíváni psi pánů z Rudoleckého zámku. Název pochází od Johana Georga Grasela (*1770 Nové Syrovice, popraven 1818 Vídeň), který v této oblasti loupil a vraždil. Odtud je v češtině slovo „grázl“.

Na východním okraji lesní správy je město Dačice památné vyrobením první kostky cukru na světě v roce 1843.

Velkou atrakcí je úzkokolejná dráha vedoucí z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. Cestou se můžete kochat krásnou krajinou se střídajícími se lesy, loukami, rybníky. S trochou nadsázky lze říci, že cestou můžete i sbírat jahody a houby, protože trať dlouhou 33 km ujede vláček za 80 minut. V turistické sezoně tahají vláček i parní lokomotivy.

Na území lesní správy je několik místních názvů „Lágr“. Je to podle zajateckých táborů, v nichž bylo v roce 1945 přechodně soustředěno několik desítek tisíc německých zajatců. Většina z nich byla potom odsunuta do SSSR. Dodnes v těchto lokalitách potkáte bloudící postavy s detektory kovů, hledající historické trofeje.

Kolem jižní hranice narazíte na desítky betonových pevnůstek, které byly vybudovány v roce 1938 na obranu tehdejší Československé republiky před hrozbou z Německa. Pevnůstky si můžete splést s některým z obrovských žulových balvanů, které jsou hojně roztroušeny po krajině. Na některých z nich nahoře najdete vymleté misky naplněné vodou – obdobně jsou „obří hrnce“ ve Vydře a dalších řekách.