Charakteristika lesní správy

 

O lesní správě

Lesní správa Český Rudolec vznikla k 1. 10. 1992 z bývalého Odštěpného lesního závodu Český Rudolec Jihočeských státních lesů České Budějovice. Je nejvýchodnější lesní správou KŘ LČR Č. Budějovice.

Katastrální výměra lesní správy je 52 000 ha, což je území stejné, jako zaujímá Praha. Lesní správa hospodaří na 16 300 ha státního lesa rozděleného do 9 revírů a 1 revírník vykonává činnost odborného lesního hospodáře pro drobné vlastníky lesů na ploše cca 3 000 ha. LS hospodaří podle lesního hospodářského plánu platného pro období 2008-2018. Ten stanoví roční těžbu dřeva ve výši 118 500 m3, a rozsah výchovných zásahů v mladých porostech do 40 let věku ve výši 352 ha.

Nejvyšší bod lesní správy je Markův (Vysoký) kámen (738 m n. m.), nejnižší bod území je místo, kde Moravská Dyje opouští území republiky (430 m n. m.). Lesnatost území je 44 %. Nejvíce zastoupené dřeviny jsou smrk 72 %, borovice 18 %, modřín 2 %, buk 2 %, bříza 2 %, olše 1 %. Průměrný roční úhrn atmosférických srážek činí 650-800 mm. Průměrná roční teplota vzduchu je 6-7 °C.

Lesní správa leží v oblasti, v níž jsou lesy poškozovány námrazou. Největší škody v poslední době byly škody ze zimy 1995-1996. Po inverzní meteorologické situaci, která trvala od 3. listopadu do 23. prosince 1995, muselo být zpracováno 231 000 m3 dřevní hmoty. Plánovaná roční těžba byla 90 000 m3. Další zimu to bylo lepší – „pouze“ 84 000 m3 nahodilé těžby.

V rámci Programu 2020 lesní správa udržuje a obnovuje studánky a drobné vodní plochy v lese, lavičky a přístřešky kolem turistických cest.

Na území lesní správy je několik chráněných území. Byla zřízena pro ochranu původních rostlinných a živočišných společenstev. Z chráněných rostlin zde rostou např. rosnatka, arnika, bazanovec, okrotice, bledule, plavuníky.

LS leží u rakouských hranic na pomezí Čech a Moravy a současně na hlavním evropském rozvodí Labe – Dunaj.

O Českém Rudolci

Jméno vzniklo z německého Rudolts, tedy „Rudoltův majetek“ k osobnímu jménu Rudolt. Do češtiny bylo přejato v podobě Rudolc a byl vytvořen nový nominativ Rudolec. K odlišení od Německého Rudolce na Žďársku dostal Rudolec přívlastek Český podle národností, které zde zůstaly, i když nastala v obou Rudolcích národnostní proměna.

Ves byla vždy sídlem panství až do r. 1849. Připomíná se v pramenech poprvé v r. 1343, kdy tu byl již farní kostel. Roku 1351 je uváděn Pešík z Rudolce, který koupil r. 1353 od svého mladšího bratra Jana z Rudolce díl zdejší tvrze. Svůj majetek na Rudolci měly zajištěny i cizí rody, uváděný v pramenech je Jimram z Jakubova a Štěpán z Peče.

Kostel sv. Jana Křtitele je pozdně gotická dvoulodní stavba s presbytářem z pol. 15. stol. V kostele zasazeny náhrobky vladyků z Maříže a Hodických z Hodic, majitelů statku. V místě zámku stávala patrně původně gotická vodní tvrz. Zámek byl po požáru r. 1860 přestavěn ve stylu anglické romantické novogotiky a bývá nazýván „Malá Hluboká“. Do šedesátých let minulého století sloužil jako bytový dům, od té doby chátrá. Nynější nový majitel slibuje brzkou rekonstrukci na hotel. Zatím je v provozu infocentrum u zámku a v krátké době bude uvedena do provozu pekárna a minipivovar. Na návrší pod vsí je barokní hřbitovní kaple sv. Kříže z r. 1761. V obci a okolí je řada zděných a sloupkových božích muk. U kostela rostou čtyři chráněné lípy srdčité ve stáří přes 350 let.